Antibakteriální úprava textilií je technologický proces, kterým textilní materiály získávají schopnost působit (aktivně nebo pasivně) na bakterie a mikroby vyskytující se na povrchu či uvnitř příslušného materiálu.
Určitá forma antibakteriální úpravy se využívala již od pradávna. Známé jsou zábaly egyptských mumií, které byly doplněny kořením. První antibakteriální bandáže se objevily v 2. polovině 19. století. Velký rozvoj přišel však až ve 20. století, zejména v období světových válek. Antibakteriální úpravy se prováděly především u zdravotnických materiálů, avšak nejen u nich. Materiál pro výrobu vojenských stanů byl v průběhu 2. světové války ošetřován směsí vosku a chloridů, bránilo se růstu hub a následné hnilobě materiálu. Moderní způsoby antibakteriálních úprav jsou spojeny s obdobím po 2. světové válce, jsou velmi oblíbené, a proto neustále zdokonalované. Zhruba od 60. let 20. století se společnost začala zabývat i možnou škodlivostí látek používaných pro antibakteriální ošetření materiálu na lidské zdraví a jeho dopady na životní prostředí.
Aby Vám náš e-shop šlapal dobře jako šicí stroj, povolte cookies, které pomáhají ke správnému fungování, neobtěžující reklamě a pamatování Vašich předvoleb. 🧵 Děkujeme.