Není potisk jako potisk

Pojďme se společně přenést do obchodu s metráží. Vybíráte potištěnou látku a řešíte její barvu a vzor. Vezmete ji do ruky a zjistíte, že některá jedna je krásně měkká a druhá může být tak trochu tuhá. Proč mohou materiály se stejným složením působit na omak jinak? Pojďme si to přiblížit v následujícím článku.

Které vlastnosti textilií ovlivňuje technologie tisku?

Na začátek je důležité zmínit, že technologie potisku může zásadně ovlivnit vlastnosti textilií. Které to jsou?

• omak – měkký, tuhý (tuhost může odstranit vyprání látky),
• sytost, ostrost potisku a barevné přechody,
• odolnost potisku při praní a sušení,
• odolnost proti blednutí (UV záření),

Základní, obecné dělení technologie tisku

Tiskových technologií je celá řada. Možná jste slyšeli o digitálním tisku, sublimaci či sítotisku. Pojďme se do tohoto světa podívat. Obecně dělíme technologie tisku na dvě základní:

1. digitální tisk
2. nedigitální tisk

DIGITÁLNÍ TISK

V současnosti velmi oblíbená technologie, kterou zjednodušeně můžeme přirovnat k tisku na papír, jen strojem / tiskárnou prochází textilie nikoliv papír. Tisková předloha se tvoří v počítači a následně se různými způsoby nanáší na textilii. Přenos lze provést několika způsoby, nás budou zajímat ty, které lze využít pro potisk textilií, především metráže.

1. Pigmentový tisk

Pigmenty barvy se nanášejí na povrch látky. Nepronikají do textilie, ale zůstávají na povrchu. Následně se zafixují teplem. Princip se podobá inkoustovém tisku na papír, barva se nanáší na povrch a fixuje teplem.

Základní parametry pigmentového tisku jsou:

• vhodný pro přírodní materiály (bavlna, len, viskóza, tencel) nebo přírodní vlákna s příměsí syntetických vláken (např. bavlna s elastanem),
• využitelný pro menší, střední i větší objemy tisku,
• dobré rozlišení barev a zobrazení detailů,
• tisk je poměrně rychlý (nejsou nutné prakticky žádné přípravné kroky),
• přijatelná cena,
• určitá míra ekologičnosti (není nutné materiál chemicky předem ani po tisku ošetřovat),
• dobře snáší praní na nižší teplotu, po více pracích cyklech může mírně světlat,
• dobrá odolnost vůči UV záření,
• na omak může působit hrubě (barva je na povrchu).

2. Reaktivní tisk

Prémiový digitální tisk, který spočívá v reakci barvy přímo s vláknem (proto „reaktivní“).

Materiál se před tiskem napustí speciálním roztokem, který reakci s barvou umožní. Následuje barevný potisk a chemická reakce, která proběhne za pomoci horké páry (fixace barvy ve vlákně). Posledním krokem je vyprání, které odstraní přebytečnou barvu a usušení.

Základní parametry reaktivního tisku jsou

• vhodný na přírodní vlákna (bavlna, len, hedvábí, viskóza, modal, tencel apod.) nebo přírodní vlákna s příměsí syntetických vláken (např. bavlna s elastanem),
• ideální pro střední a větší objemy tisku,
• vysoká kvalita potisku (ostré detaily, plynulé přechody barev),
• rychlost zpracování pomalejší než u pigmentového tisku,
• cena vyšší díky nutnosti přípravných kroků a následnému praní a sušení,
• vyšší ekologická zátěž (spotřeba vody, chemických prostředků),
• dobrá odolnost při praní a sušení,
• velmi dobrá odolnost proti UV záření,
• hladký, jemný omak (barva se stává součástí textilie, nevystupuje na povrch).

3. Sublimační tisk

Sublimační tisk je digitální technologie, která spočívá v procesu sublimace barvy (změna skupenství z pevného na plynné při působení tlaku a vysoké teploty), který naváže barvu na strukturu vlákna textilie.

Průběh můžeme shrnout do tří kroků:

1. motiv se natiskne na přenosový papír sublimačními barvami,
2. papír se přiloží na textilní materiál, sublimace probíhá za pomoci tlaku a vysoké teploty (cca 180–200 °C), motiv se tzv. „odpaří“ do látky,
3. přenosový papír se oddělí a materiál ochladí.

Základní parametry sublimačního tisku jsou:

• vhodný je na syntetické, především polyesterové materiály, ideální potisk pro syntetické funkční textilie,
• vhodný pro malé a střední objemy tisku,
• krásné a výrazné barvy s plynulými přechody,
• tisk vyžaduje přípravné kroky, ale je rychlejší než reaktivní,
• cena vyšší než u pigmentového tisku, ale v závislosti na objemu tisku bývá levnější než reaktivní tisk,
• ekologická zátěž je v porovnání např. s reaktivním tiskem nízká, není náročný na vodu ani chemikálie (barvy ředitelné vodou),
• dobrá odolnost při praní a sušení,
• velmi dobrá odolnost proti UV záření,
• příjemný omak (barva je součástí textilie, není na povrchu).

4. Další metody

Digitální tisk zahrnuje ještě další tiskové technologie, které však vychází nebo vylepšují předchozí:

• disperzní tisk – alternativa k sublimaci, vhodná pro polyesterové materiály,
• acid tisk – speciální metoda potisku pomocí speciálních, tzv. „kyselých inkoustů“, vhodná pro hedvábí a nylon,
• pigmentový tisk nové generace – rychle se rozvíjející metoda. Díky moderním technologiím dochází k vylepšení původního pigmentového tisku – hladší na omak a stálejší barvy.

NEDIGITÁLNÍ TISK

Nedigitální nebo také analogový tisk, zjednodušeně probíhá bez účasti digitální stopy, tedy bez počítače. Nelze říci, že by se digitální technologie vůbec nepoužívala, dnes se bez ní prakticky nikde neobejdeme, ale v tomto případě nezasahuje do samotného tisku.

1. Sítotisk

Velmi stará technologie známá už více než 1000 let, ač její současná podoba vznikla až v průběhu posledních cca 100 letech. Princip spočívá v protlačení barvy přes šablonu (jemné síto), které je prostupné v oblasti motivu (vzoru).

Postup můžeme rozdělit do tří kroků :

1. vytvoření sítové šablony za pomoci světlocitlivé emulze. Prostupná jsou pouze místa v oblasti motivu / vzoru, ostatní plochy jsou tzv. „zaslepeny“,
2. látka se umístí vodorovně na pevnou plochu a barva se protlačuje buď ručně nebo strojově do prostupných míst,
3. barva se fixuje teplem.

Základní parametry sítotisku

• univerzální použití na různé druhy textilií (přírodní a směsi ze syntetických vláken), ale i karton, papír, fólie, plasty apod.,
• malé, střední a větší objemy tisku, u menších sérií je nutné zvážit ekonomické hledisko v souvislostí s tvorbou síta,
• barvy jsou syté a dobře kryjí,
• nutnost mít síto pro každou barvu,
• pomalejší příprava (výroba síta), následný tisk je poměrně rychlý,
• vyšší cena kvůli nutnosti výroby síta zejména u nižších objemů tisku,
• z hlediska ekologie výhodou opakované použití sít, ovšem zátěž zvyšuje příprava síta a případné následné čištění sít,
• dobrá odolnost při praní a sušení,
• dobrá odolnost vůči UV záření,
• omak se podobá pigmentovému tisku, může být jemně plastický,
• oproti digitálním technologiím méně flexibilní.

2. Rotační tisk

Jedná se o nedigitální průmyslovou technologii částečně podobnou sítotisku použitelnou pro metráž.

Princip se od klasického sítotisku liší v následujících bodech:

• ploché síto je nahrazeno válcem, který má prohloubené a vyvýšené plochy (vzor),
• látka neleží vodorovně, ale odvíjí se postupně z rolí,
• barva je uvnitř válce.

Základní parametry rotačního tisku

• použití pro potisk metráže z přírodních i syntetických vláken,
• zpravidla tisky velkých objemů,
• barvy jsou syté a dobře kryjí,
• pro každou barvu samostatný válec,
• tisk je velmi rychlý, nutno počítat s náročnější přípravou,
• cena u velkých sérií relativně nízká,
• ekologické hledisko je podobné jako u sítotisku (opakované použití válců, zátěž zvyšuje příprava válců a jejich následné čištění),
• dobrá odolnost při praní a sušení,
• dobrá odolnost vůči UV záření,
• omak se podobá pigmentovému tisku, může být jemně plastický, v závislosti na druhu barvy,
• oproti digitálním technologiím méně flexibilní.

Rotační tisk nepatří pouze do textilního odvětví, jeho různé varianty se využívají i v mnoha dalších odvětví (např. tisk časopisů, novin a potisky obalů etiket apod.)

DALŠÍ TISKOVÉ TECHNOLOGIE

Uvedli jsme si základní dvě skupiny potisku textilií, ale potkat se můžeme i s dalšími technologiemi, které nemusí být vhodné pro metráž nebo jsou spíše než tiskovou technologií aplikační metodou.

1. DTG (Direct-to-Garment)

Jedná se o formu digitálního pigmentového tisku, která se využívá nikoliv na metráž, ale potisk již hotových produktů v malých sériích (tisk na mikiny, trička).

2. DTF (Direct-to-Film)

Metoda je blízká digitálnímu pigmentovému tisku a spočívá ve vytištění motivu na folii, která se následně posype barevným práškem a zažehlí na textilii. Opět se jedná pro technologii pro potisk hotových textilních produktů. Touto technologií se obvykle vyrábí tzv. „nažehlovačky“ (motiv vytištěný na folií se prostřednictvím zažehlení přenese na oděv).

3. Transferový tisk

Specifický pojem, který se objevuje v souvislosti s potiskem nejen textilií. Nejde o tiskovou metodu jako takovou, ale spíše o způsob aplikace prostřednictvím transferového prostředku (folie, papír). Barva se následně fixuje teplem.

Patří sem:

• výše zmíněná DTF metoda a další metody využívající transferové folie,
• digitální sublimační tisk,
• laserový / tonerový tisk – patří do kategorie digitálních tisků. Motiv vytvořený digitálně se tiskne laserovou tiskárnou na transferový papír a následně přenese na materiál. Vhodný je pro malé série hotových výrobků.

Co říci závěrem?

Potisk textilií je velmi zajímavou oblastí, která zahrnuje nejrůznější metody, obecně je můžeme rozdělit takto:

• digitální (pigmentový, reaktivní a sublimační tisk)
• nedigitální (sítotisk a rotační tisk).

Ostatní metody víceméně vychází z výše uvedených technologií, případně je kombinují či zdokonalují. Zvláštní kategorií je transferový tisk, který však není technologií sám o sobě, ale spíše aplikačním procesem. Pro lepší pochopení si můžeme základní technologie porovnat ještě v tabulce.

FAQ - nejčastější otázky